V dnešní době, kdy jsme zvyklí, že kdykoliv otočíme kohoutkem, poteče z něj pitná voda, a kdyby nám ji náhodou na pár hodin kvůli nějaké poruše zastavili, můžeme si nakoupit v supermarketu neomezené množství vody balené, si už ani neuvědomujeme, jak je vlastně voda vzácná. Čas od času na nás na sociálních sítích nebo v televizi vyskočí reklama o rozvojových zemích a o tom, jak tam malí černoušci nemají co pít. Na to, abychom dětem přijeli dát vodu osobně, většinou nemáme čas nebo peníze na tak dalekou cestu, tak pošleme alespoň dárcovskou SMS, nebo přispějeme nějakou částkou na transparentní účet humanitární organizace.
Většina lidí si ale neuvědomuje, že problém s nedostatkem vody se netýká jenom rozvojových zemí, ale kvůli klimatickým změnám a narůstajícímu suchu se výrazně dotýká také zemědělství. Každý už si asi všiml, že léta jsou rok od roku teplejší. Není tomu tak jen ve Střední Evropě, teplota stoupá globálně. Milovníci tropického počasí si taková léta užívají, naše půda jimi však začíná trpět.
Nejde jen o vysoké teploty, ale především o minimum srážek, které jsou příčinnou nedostatečného zavlažování půdy. V posledních letech je v létě naprosto běžnou praxí, že z oblohy i několik týdnů nespadne ani kapka vody. To je potom problém nejen pro bezprostřední zavlažení půdy, ale také pro doplňování přírodních zdrojů vody jako jsou potoky. I ty totiž působením vysokých teplot vysychají.
Nicméně ne ve všech regionech je situace stejná. Jinou zemědělskou půdu najdeme například v obci Černuc a jinou zase na druhém konci České republiky. I když postupné oteplování trápí zemědělce globálně, vysušování půdy závisí také na její schopnosti infiltrovat vodu. Zatímco kvalitní černozemě zadrží ve svrchních 150 centimetrech 300 – 350 milimetrů vody, což je skoro polovina ročního srážkového úhrnu v České republice. Extrémně písčité půdy potom zadrží jen něco přes 50 milimetrů.
Kromě faktických vlastností půdy je také důležitá reakce zemědělců. Zaběhlé modely chování péče u půdu, které známe z historie, vinou klimatických změn často nefungují. Zemědělci musí dnes reagovat nejen na změnu počasí, ale také často na velmi silnou erozi půdy, změny její struktury a zhutnění. Do budoucna proto bude pravděpodobně nutná změna či úprava technologií s cílem lépe hospodařit s vodou v půdě.
